Přidat názor k článku Ubrečená Lucinka

Tak tomu bych docela věřila. Naše malá slečna byla od malička "odporně nezávislá". Od asi 15 měsíců, kdy začala chodit, tak by všude nejraději sama, všude jsme museli zamykat aby nezdrhla. V roce a půl začala sama chodit k sousedům na návštěvu za jejich dětma, prostě nepotřebovala ani mámu, ani tátu, bylo jí úplně jedno kde je a s kým je. Někdy jsem měla strach, že odejde s někým cizím. Tohle jí vydrželo až do tří let, kdy jsem otěhotněla a od té doby chce býrt jen se mnou. (Asi aby mimčo v břiše nemělo mámy víc.) Tak jsem zvědavá co bude, až se prcek narodí. Zatím se těší, říká, jak mně bude pomáhat a co všechno mimčo naučí. Ale je z ní teĎ takovej tuleň, až ji nepoznávám. (Teda pro mně je to příjemné, protože do té doby to bylo samé, nehlaď mně, nechci pusu...až to čověka mrzelo.) Takže teď dotulujeme ty tři roky a jsem zvědavá, co se z bříška vyklube. (Slečna dcer aakceptuje pouze sestřičku)