Jistě, to jsem tady nechtěla rozebírat. A ono i to roční nebo dvouleté dítě, které "zničehonic" začne vyžadovat maminčinu pozornost, většinou nezlobí, ale má nějaký problém (třeba prostě zjistilo, že svět je hrozně velký, a chce se ujistit, že maminka přijde, když je potřeba - když je potřeba ze strany dítěte, ne když sama maminka má čas a chuť se dítětem zabývat).
Ale já jsem reagovala na ty názory, že z miminka, ke kterému "se přiběhne na každé zakňourání" (což tady rozhodně nebylo - vždyť autorka psala, a já jí věřím, že to byl zoufalý, prosebný pláč) vyroste rozmazlenec. Ročnímu už můžete zkusiv vysvětlit a ukázat, že maminka zrovna v tuhle chvíli nemá čas. Miminko se ale vždycky bude cítit opuštěné a ztracené.
Předchozí