Mili, temperamentem jsem nemyslela temperamentní miminko, ale obecně povahu, která může být klidná, nebo naopak. Opravdu si myslím, že to není ani půl na půl, myslím, že ta povaha je prostě naprosto dominantní, a vedlejší vlivy, jako je nervozita maminky, ovlivní to dítě, pouze pokud jsou opravdu extrémně silné. Btw. nevím, jestli jsi viděla na CT2 pořad BBC Lidské mládě (dávali to v pátek večer), v díle, který se v ČR nevysílal, tohle přesně řešili a došli přesně k tomuhle závěru.
Z mého pozorování:
Nejpohodovější dítě, které znám, se narodilo mamince, která měla první dva měsíce po porodu strašné deprese z toho, že jí dítě zkazilo postavu a příslušně ho za to taky nenáviděla. Pak se naštěstí uklidnila. Klouček je největší pohodář na světě.
Druhé nejpohodovější dítě, které znám, se narodilo mamince - workoholičce, která očekávala pouze perfekcionismus a když holčička nešla spát podle očekávání, tak jí hned (třeba ve dvou měsících) hubovala. Dnes je Elišce rok, maminka pracuje na 80% v práci a zbytek zajišťuje chůva. Holčička byla a je fantasticky veselá a bezproblémová.
Nejhorší ubrekánek, kterého znám, se narodil mamince - doktorce (obor porodnictví), která je naprostým prototypem dokonalé maminky. Holčička řvala prvních 6 měsíců nonstop jako by jí na nože brali.
Prostě nevěřím, že to, jak moc dítě brečí, závisí významně na tom, jaká je maminka. Ty jsi psala padesát na padesát, já bych řekla tak jedna ku deseti.
Předchozí