Tak s tím souhlasím. Určitě může za plačtivost dítěte z části jeho povaha a z části prostředí, ve kterém se nalézá (např. jestli je maminka v pohodě). U každého dítěte ten poměr bude jiný - některé dítě je nezmar, co se směje pořád a náladu mu jen tak nezkazíš, další bulí pořád, bez ohledu na to, jak v milém prostředí se nachází, a některé dítě zase nasává atmosféru kolem sebe jako houba a necháse tím ovlivnit víc než většina vrstevníků. Ale určitě můžem my mámy ovlivnit aspoň trošku, jak budou ty děti usměvavé. Nebo když už jsou uřvané, tak se můžu uklidnit DŘÍV, když my samy budem víc v pohodě, než když spolu s nimi sklouzneme do depky a hysterického křiku... Ale 100% vina rodičů to určitě není, když mimčo trochu víc řve.
Předchozí