Přidat názor k článku Ubrečená Lucinka

Ahoj Deniso,
jako bych to psala já. Má teď už 5.5 měsíční holčičku, podotýkám první dítě. Dala nám tři měsíce tak zabrat, že už jsme to přestávali s manželem zvládat. Od malička řvala celé noci, celé dny, už jsme nevěděli co s ní. Ptala jsem se x krát naší paní doktorky, jestli ji něco není a vždycky jsem dostala odpověď, že je to nosící miminko. Jenže ani nošení nezabíralo. Spali jsme s manželem asi 3-4 hodiny denně, byl to mazec a hlavně jsme mysleli, že to nikdy neskončí. Taky na ni nezabíraly žádné chrastítka, hračky apod. Do kočárku ji nemůžeme dostat dodnes, ale dneska mi tam aspoň 20minut vydrží, jako miminko jen plakala. Jak říkáš taky jsem od ní nemohla ani na krok. Vaření, uklízení apod u nás vůbec nehrozilo. Teď už je to sluníčko, je živá, točí se krásně sama, hračky už ji taky zabaví, ale stále vyžaduje něčí pozornost. Přes den toho sice moc nenaspí, ale od těch tří měsíců spinká opravdu celou noc, vstává s manželem do práce, takže teď už můžu říct, že je to pohoda, proti tomu co to bylo za horor. A hlavně mně všichni stresovali, že to není normální a že je určitě nemocná apod. Takže nám to taky moc nepřidalo. Ale jak říkám, teď pohoda lahoda. Je to náš malý miláček. Radu pro Tebe nemám, protože na to snad rada neexistuje, prostě musíte vydržet a ono se to zlepší samo uvidíš. Budeme Vám držet palečky ať je to co nejdříve.Mejtě se krásně. Hana