Přidat názor k článku Proč si kluci chtějí hrát se zbraněmi?

A právě proto bych jim nevnucoval s čím si hrát je normální nebo nenormální (v určitých mezích - nenechám je někomu ubližovat nebo něco ničit - v tom jsem prudce nekompromisní a odplata je okamžitá).
Mně bylo víceméně vnuceno že budu mít povolání jako můj otec - moc mne to nebavilo, bylo to nucené a ne z mé hlavy. Vystudoval jsem to a - nikdy se tím nezačal živit (zdraví mi to neumožnilo a stejně by mne to nebavilo), dnes to dělám jen jako občasného koníčka, ale táhne mne to jiným směrem.
I z toho důvodu prckovi vnucuji jen to, co považuji za životně nezbytné, ale vždy mu umožním, aby se o "špatném směru" přesvědčil sám - dvakrát mu řeknu "Nesahej na to, pálí to" - a potřetí ať si tedy sáhne (ani pak ale nepípne, dobře ví že jsem ho varoval, no a víckrát už ho ani nenapadne na to sahat).
V hraní s čímkoliv mu nechávám volnost, ale (prozatím) je pro něj počítač jen věc na který se pracuje (maximálně mu ukážu fotky) a televize ho naštěstí vůbec nezajímá (ani na ni nemá čas).