Přidat názor k článku Bála jsem se o miminko

Kojení je u miminek v inkubátoru (alespoň ze začátku) prakticky nemožné. Mamince nezbývá nic jiného, než se pokusit mlíčko odstříkávat a tímto způsobem laktaci stimulovat. Pokud je maminka úspěšná, tak se dítě učí sát později. V první fázi jsou děti v inkubátorech většinou utlumené léky a jsou krmeny umělou výživou (glukóza do žíly) a poté sondičkou přímo do žaludku. Pokud maminka mlíčko nemá, používá se na JIPkách mléko dárkyň.
Zažila jsem něco podobného - nešlo však o srdíčko, ale o to, že můj syn dostal druhý den po porodu těžké křeče, byl taky odvezen a umístěn v inkubátoru. Pocity nebudu popisovat, maminky, co něco podobného zažily je znají a ostatní, kteří tohle neprožijí (a já nikomu nepřeji, aby tohle prožil), tyhle pocity nikdy nepochopí. Můj syn byl na JIP 20 dnů. Za tu dobu lékaři nepřišli na nic - bylo tam "jen" podezření na fenylketonurii, které se našťestí nepotvrdilo. Po dvou měsících jsme v nemocnici skončili opět - krvácení ze stolice, křeče v bříšku.Alergie na kravské mléko. Syn dostal speciální výživu, krev ze stoličky zmizela a křeče pomiluly. Za necelý měsíc mu bude rok - dle alergologických testů je v pořádku, těším se, že brzy dostane první jogurt. Takže také příběh se šťasným koncem. Všem maminkám, které měly při narození miminka problémy, přeji, ať si je dítko nenese do dalšího života a těm méně šťastným přeji hodně sil!!!!