Já nemám zkušenost s adopcí ani pěstounskou péčí, ale dost velkou možnost srovnávat podíl vrozených a výchovou vypěstovaných vlastností, vzorců chování aj. Mám totiž trojčata, navíc všechny kluky, takže skoro laboratorní srovnávací podmínky (aby to byo dokonalé, dvě jsou jednovaječná, třetí z druhého vajíčka) - prokazatelně vyrůstají ve stejném prostředí a jsou vystavováni stejným vlivům. Musím říct, že podíl vrozeného mě překvapil. Než se děti narodily, byla bych to odhadovala tak 60:40 ve prospěch výchovy, dnes tvrdím nejmíň 60:40 ve prospěch vrozených vlastností. Biologičtí rodiče sice možná mohou mít větší přehled o tom, z čeho všeho může být genetický materiál namixovaný, ale tím to tak končí. Prostě, i dítě dobře vychované v báječné rodině se může dostat na zcestí. Ovšem taky dítě vychované v naprosto nevyhovujících podmínkách to může překonat. Abych to shrnula - my všichni jako rodiče můžeme a máme se ze všech sil snažit, abychom dali dítěti do vínku co nejvíc lásky a pocitu bezpečí. A ono pak se sebou nějak naloží. Spoléhat na to, že když já udělám A, dítě udělá B nejde. Určitě ale kvůli tomu nikdo z nás nehodí flintu do žita. Závěrem velký dík Vám všem, kdo máte doma děti narozené někomu jinému - ať to dopadne jak chce, děláte svět lepším.
Předchozí