To je to, co jsem předtím nestačila dopsat, Tvůj muž se o Vás stará a je za pitomce. Nejde o okolí, to vem čert, jde o pocit mezi Vámi dvěma. Podle mě on vůbec není žádný slaboch, že se stará o dítě biologicky jiného muže, ale naopak je velice silný, že to ustává, pokud to ví. Ale pokud si myslíš, že on to ví, neměl by v tom asi být sám, a je lepší když podporu najde v Tobě, než když se jednou ve slabé chvíli svěří kamarádům a ti z něj toho pitomce udělají. Jste oba na stejné straně jízdy, ale každý tak trochu na jiné koleji.
Mám kamaráda, který se až v 18 dozvěděl, že jeho pravý otec je někdo jiný. Mrzelo ho to, protože svého otce měl rád a měl pak ale pocit, že by měl poznat i toho "pravého". Nevím, jak se s tím vyrovnal, pak jsme se už neviděli a mluvila jsem o tom jenom párkrát s jeho mámou a vím, že se třásla strachy, jak to dopadne a jestli jí to někdy nevyčte.
Předchozí