Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Pokud se pravda neřekla hned na začátku, tedy ještě během těhotenství, teď po 4 letech by to bylo dost sobecké.

Je potřeba myslet na to dítě. Ne, na to, že potřebuje otce a tenhle je fajn. Ale na to, jak by pravda zatřásla celou rodinou. Autorce by se ulevilo od svědomí. Ale co dalšího tím celá rodina získá?
1. Manžel získá jistotu, že mu manželka byla nevěrná a že dítě není jeho
2. Manžel bude muset zaujmout nějaké stanovisko a na něm najednou bude zodpovědnost za další osud rodiny - kdo ví, jestli o to stojí.
2. V případě rozvodu dítě přijde o otce, kterého miluje a který miluje je a spolu s ním přijde i o prarodiče a další příbuzné

Pokud autorka nenašla dost odvahy k pravdě v době těhotenství, tak by teď měla v sobě najít dost síly to tajemství chránit.
Následky jsou dnes daleko horší, než by byly před lety. Tenkrát by jen porodila dítě bez otce. Dnes by to znamenalo říct dítěti, že sice 4 roky nějakého otce mělo, ale od teď už žádného nemá!