Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Já se jen ptala, jestli všechny ty moralistky říkají svým partnerům vždycky pravdu. Těch oblastí, kde se občas partnerům zalže je víc - přečti si můj první příspěvek.

A najednou se tu ozývají hlasy, že malá lež (např. o ceně šatů) nevadí, ale velká (o původu dítěte) vadí.

Každá druhá by zalhala, aby se vyhla nějaké nepříjemné výměně názorů nebo kyselýmu ksichtu partnera, ale v tak závažné věci, kdy partnerovi a nejen jemu dost ublížíte a možná hrozí i rozpad rodiny byste asi všechny mluvily pravdu.

Jen proto, že vy byste se svou vinou nedokázali žít, tak byste ji klidně hodili na partnera! Vy aspoň můžete klidně žít a partner ať si s tím nějak poradí, ať se užírá, kde udělal chybu, že vy jste měli potřebu zahnout, ať se trápí, co se děje, že mu to teď po letech vykládáte, ať ztratí veškeré jistoty, které dosud měl... A to všechno jen pro jeho dobro, aby se mohl svobodně rozhodnout, jestli chce to dítě, které dosud chtěl a vychovával s láskou.
Mě to přijde jako domácí násilí - normální psychický teror partnera.