Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Rodiče téměř nikdy nebývají vhodnými dárci pro své děti, už právě proto, že jsou si s dětmi podobní jen z 50%, vhodnější jsou sourozenci a pak nepříbuzní dárci. To, že se testují rodiče je spíše pro klid jejich duše, že udělali co mohli (tedy hl. u leukémií), jestli se nemýlím tak třeba pro transplantaci ledvin nemusí být tak velká podobnost jako u kostní dřeně. Kdyby vám řekli, že vaše dítě potřebuje transplantaci určitě se také necháte ihned odebrat a to i v případě, že je dítě adoptované, protože co kdyby. Takže to není i biologickém rodičovství. Pokud přeci jen k takovému případu dojde, většinou se matka sebere a jde za lékaři (samozřejmě sama) a tuto informaci jim zřejmě řekne a domluví se i na tom, zda to otci řekne ona či lékař či se mu to říkat nebude.
Dle statistik (ale už nevím, kde jsem ji na internetu viděla) je snad až 10% dětí kukaččích mláďat (vyplňovaly se snad nějaké anonymní dotazníky), takže bych to biologické rodičovství zas tak nevynášela do nebes. Chápu autorku co ji k jejímu rozhodnutí vedlo a myslím si, že pokud nepřiznala pravdu v době těhotenství, tak teď by to dělat neměla.