Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Jako jediná jsi to pochopila správně Někteří zde diskutující jsou trochu moc vztahovační ;-) I když Tatchud je zase trochu jiná kategorie, lidé, kteří svůj vztah založili už jako kamarádství ještě v dětství, ti si opravdu obvykle nevěru ani nedokážou představit. Já docela závidím těm, kterým vyšel jejich první vztah, že neznají to rozčarování a bolest z rozchodu. Každý rozchod člověka nějak poznamená, připraví ho o nějaké iluze a naopak přidá trochu cynismu :-( Mezi mými kamarádkami a spolužačkami vím o třech, které svůj dlouhodobý vztah založily už jako kamarádství v době základní školy. Všechny vztahy trvaly řadu let, ale ani jeden nevydržel, naštěstí tam nikdy nebyly děti. Bohužel všechny jsou teď přelétavé, neschopné někde zakotvit, možná až na jednu, která byla (možná stále je, nemám o ní moc informací) dlouhodobě milenkou o 30 let staršího ženatého pána. Jak často se v životě něco zdá dokonalé a pak se to zvrtne v úplný opak ... Tatchudovi jen přeju, aby jemu to vydrželo. (PS: V těch případech, co znám, se vždycky rozešla holka a pro kluka to byl blesk z čistého nebe.)