Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Evko,
nezlob se na mě,ale není rozdíl jestli zahne jednou nebo x krát. Prostě zahla . To není nic jiného než fakt,ke kterému se autorka přiznala. Já osobně nevěru neuznávám a nejsem ochotná jí odpustit. Pokud někdo zradí mou důvěru už nikdy mu nebudu věřit,že to neudělá znovu.Je jedno jestli tomu budeš říkat odskočení si,pelešení,nezávazný sex nebo jakkoliv jinak pořád se jedná o to samé.

Víš i moje děti učím,že lhát se nemá. Když už dostanou na zadek musí to být buď za lhaní nebo záměrné ubližování si. Za nic jiného na zadek nedostanou. Oba vědí,že chci případné průšvihy nahlásit hned od nich než bych se je dozvěděla třeba ve škole od učitelky nebo ze žk. Pokud se přiznají má to pro ně mírnější následky. Tím myslím domluvu případně procvičení něčeho co nedopadlo dobře. Oba,ale vědí,že lhaní prostě nesnáším.

Na jednu drobnou lež se nabaluje další a na tu zase další a další.....

Proč spolu lidé zůstávají,když si lžou? Proč si dělají násilí a dusí sami sebe i druhé lhaním?

Copak nikdo nechápe,že právo jednoho končí,tam,kde začíná právo druhého .V celém tom příběhu je jedinou smutnou pravdou,že jedině to dítě za nic nemůže,ale tohle je prvotně věc mezi partnery.