Ano lež je normální. Všichni lžeme, ale někteří si to přiznají a jiní ne.
Možná nelžeš partnerovi, ale nevěřím ti že nelžeš nikdy nikomu.
Co např. řekneš svojí mámě, když ti zavolá těsně po hádce s manželem a zeptá se tě, jak se máš? Vlastně ty nelžeš, takže mámě vylíčíš celou hádku do detailů i s tím, že jsi byla na manžela např. sprostá...
Nebo co uděláš, když potkáš sousedku, se kterou jste si zrovna nepadli do oka? Ale když nelžeš tak jí místo pozdravu (nepřeješ jí aby měla dobrý den, že?) řekneš: "To mám zas po náladě, jen jsem vás potkala."
Co řekneš manželovi, když náhodou zkazíš oběd a uvaříš něco jiného? Jasně ty přece nelžeš, takže manželovi naservíruješ topinky s prohlášením: "Promiň miláčku, ale řízky jsem dneska připálila."
Pořád ještě nelžeš? Jestli ne, tak já můžu vymyslet 1000 dalších situací, kdy normální lidi lžou a třeba společně na něco přijdeme.
Předchozí