No tak přesto, že jsem měla pocit, že jsem se s huhu rozloučila, nedá mi to a znovu zareaguju.
Úplná blbost = rozhovor se snachou o kukačce???? Připusťme si situaci, kdy se jako tchýně dozvíš, že tvoje snacha na tvého milovaného synka upletla celkem slušnou habaďůru - nebudeme se trápit tím, že nevíme jak a kdy jsem se to dozvěděla, zda si můj imaginární syn přichází o radu či nikoliv a podobné dohady....můj syn nic netuší a já coby tchýně jsem se dozvěděla, jak to vlastně je. Potom rozhovor se snachou považuji za jednu z primárních věcí, jež by mohly vést k uspokojivému řešení této situace. Snacha bude vědět, že já to vím.....bude o problému uvažovat z jiného úhlu pohledu než někdo, kdo doufá, že se na to nikdy nepřijde, ale jako někdo, kdo ví, že SE VÍ. A i toto pomyšlení může vést ke snaze o řešení.
A jestli mi huhu napíšeš, že se snažím svou snachu vydírat a zastrašovat, tak už tě fakt budu muset bohužel taky imaginárně kopnout do řiti.
Předchozí