Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Přece to, že nekomentuju každého na potkání neznamená, že furt lžu. Podle tvojí teorie zřejmě jdeš po ulici a povoláváš na lidi: "Haló, pane, vy máte ale kráááásnou kravatu! A vy tam, paní, ne vy, vy vypadáte hrozně, ale ta v tom modrém svetru, kde jste se nechala stříhat, ten váš účes je báááječný!!!" Takhle to přece nechodí.

Něco jiného by bylo, kdyby se tě sousedka zeptala přímo: "Líbí se vám moje miminko?" (což asi není moc reálné) Nebo "Že vypadá v té čepičce roztomile?" Tady to asi nějakou tou lží zavání, ale vždycky se dá říct třeba "No to je ale krásná čepička" (pokud bude), popř. pochválit něco jiného na miminku - že dítě vypadá jako opička asi neřekneš nikomu. Nejde o to sdělovat pravdu tím nejdrsnějším možným způsobem, ale pokud možno hezky.