U rtg záření je důležité, jestli mluvíte o ozáření plodu nebo jiné oblasti těla matky. Při ozáření plodu je vysoké riziko poškození v každé fázi jeho vývoje (kromě prvních 3 týdnů, kdy platí princip "všechno nebo nic"
. V prvním trimestru je vysoké roziko poruchy organogeneze, zejména vývoje CNS, ve druhém trimestru je vyšší riziko opoždění psychomotorického vývoje, ve třetím je zvýšené riziko vzniku malignit v dětském věku.
Pokud jde o snímek jiné části těla, obecně platí, že je nutné používat ochranné pomůcky a pečlivě volit velikost vyšetřovaného pole (tzn. to, co by mělo platit při rtg vyšetření vždy!!! bohužel mnohokrát se to takto neděje). U moderních přístrojů je sekundární záření v okolí větším než 5cm od ozářené plochy zanedbatelné.
Co se týká záření z přírody: průměrný světoobčan obdrží z přírody dávku cca 2,4mSv, v Čechách je to dávka asi 2x vyšší, zejména kvůli nalezištím uranu. Hlavní složky přírodního záření jsou dvě: záření zemské, které vzniká díky přirozeným rozpadovým řadám, a záření kosmické. Při přeletu oceánu z Evropy do severní Ameriky obdrží každý pasažér dávku, která je srovnatelná se 30 snímky plic.
Záření vznikající lidskou činností je menší díl celkového ozáření, a je z více než 90% "zajišťováno" medicínským využitím. Technické zdroje záření mají nejmenší podíl. Roční populační dávka (tj. průměr na jednoho obyvatele naší republiky) z lékařského ozáření se meziročně stále zvyšuje, udává se kolem 1,6mSv.
Ultrazvuk není rentgenová metoda. Studie o vlivu UTZ na tkáně existují, a není pravda, že žádné škodlivé účinky nebyly zjištěny. V experimentech na tkáňových kulturách je nejčastějším negativním vlivem UTZ kavitace (při lokálním přehřátí tkáně dochází ke vzniku "díry"
. Proto musí mít všechny UTZ přístroje na monitoru uváděné TI a MI, kde naskakují během vyšetření taková čísílka, aby se nestalo, že se vyšetřující dostane do nebezpečných hodnot, přičemž za bezpečné hodnoty se považují údaje o 1-2 řády nižší než při kterých ke kavitacím dochází. Při diagnostických UTZ to tedy prakticky nehrozí, spíše jsou rizikové terapie ultrazvukem, ale právě metoda 3D je v tomto ohledu velmi diskutovaná. Navíc se spekuluje o vlivu prenatálního UTZ na rozšíření levorukosti v populaci.