Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Já jsem též přiznala, že bych v kůži Slávky být nechtěla a nevím, jak bych se zachovala tváří v tvář celé situaci (nikdo nezná celé pozadí). Na druhou stranu o zabití kluka by se jednalo v případě, že by Slávka teď přišla a praštila ho do hlavy sekerou. V případě, který naznačuji, se o zabití nejedná. Ale to je jiná debata a vůbec jí tu nechci začínat.
Šancí na řešení měla mnoho, vybrala neomylně tu nejhorší - chránila sebe (nikoliv dítě!) prostě se bála, že ulítla a zůstane sama a na novou situaci bude zcela sama odkázaná jen a jen na své schopnosti (je na každé z nás jak se v této situaci zachová, jedna odvážně přivede dítě na svět, jiná volí formu přerušení těhotenství) Nemluvím ani o tom, že mohla této situaci předejít (někdo tu zmiňoval ochranu, dobře dokážu si představit, že při neplánovaném úletu, není hned po ruce, ale existují i jiné formy, případně postkoitální pilulka.....) Já zde ale neřeším, nemám na to právo, co všechno mohla Slávka udělat a neudělala. Já jen znovu a opakovaně říkám, že je úlet žít ve lži, kterou zničíš vztah, jež by měl být založen na vzájemné důvěře, lásce a bůhvíčem ještě......... Asi toho necháme, protože evidentně se to zde rozdělilo na dva tábory, z nichž ani jeden není ochoten uznat argumenty toho druhého.