Přidat názor k článku Máme krásného syna. Tatínek neví, že není jeho…

Bohužel máme zkušenost - z druhé strany. První manželství mého muže neklapalo od začátku. Že má jeho žena paralelní vztah a on slouží jako pokladnička a zabezpečovací servis se oficiálně dozvěděl po letech, vlastně to tušil od začátku. Chtěl podat žádost o rozvod, přišla s tím, že je těhotná. Chce věřit tomu, že dítě je jeho.
Osud si zahrál velmi krutě. Exmanželka to všechno neunášela, několik pokusů o sebevraždu, skončila jako alkoholička. Další dítě, které čekala s milenecem, raději násilně potratila v 6. měsíci, byl to jinak zdravý kluk. Dozvěděli jsme se z dopisů, že milenec jí odmítnul přijmout s prvním dítětem, že na to, že je on otec, neskočí, tak se můj muž hodil, byl na řadě, aspoň jí servis zůstal zachovanej, pro ní, a pro dítě.
Ona teď po několika letech skončila v blázinci. O dítě z prvního manželství se staráme my, natrvalo, rozhodnutím soudu. Je a nebo není můj muž jeho otcem? Chtěl si udělat testy, ale pak si to rozmyslel, že to raději nechce vědět. I tak ta nejistota ... promítá se do vztahu k dítěti, kdyby měl jistotu, že není, nedokázali bychom to unést. Už tak kvůli tomu, že tenkrát přišla s papírem o těhotenství, trpěl takových let, snášel její bláznovství a pokoušel se nevinné dítě uchránit před dopady šílené matky, až byl sám na pokraji sil.
Kdyby tenkrát přišla s tím, že není otec, on by se mohl svobodně rozhodnout, jestli chce tohle všechno snášet, jestli mu stačí být otcem pro dítě, ne otcem biologickým. Pokouším se pořád najít podobu, někdy se daří, někdy ne. Dítě jde do puberty, problematické dětství poznamenané permanentním životem ve lži, problematická puberta.
K dovršení všeho při náhodném vyšetření pozitivní nález - v mozku dítěte je něco, co tam být rozhodně nemá. V rodě mého manžela je genetická dispozice, i když nález je odlišný od toho, čím trpí jeho rod. Budou se dělat další vyšetření, která mohou odhalit, že třeba otcem není. A nebo je?
Vykládejte mi chvíli, že otcem je ten, kdo se stará ... Z toho hlediska je otcem milionkrát. Stejně to tam ale je, pocit hořkosti, z podvodu, lži, otazníky, který nějak visí nad našimi životy.