Nebudu popisovat jak to bylo od začátku, Pepča mluvil jako 1,5 roku staré dítě skoro do 5ti let a naopak to nikomu nevadilo a doktorka nad mýma úzkostnýma otázkama mávala rukou. Na vyžádání jsme začali chodit v jeho 4 na logopedii, ale tam už se začalo rýsovat, že si nepamatuje víc jak 3 slova a nerozumí. Chování bylo dost podobné autistickému, ale to nikoho nenapadlo a já to zjistila až když jsem hledala informace co to je. Na autismus měla podezření až učitelka ve školce a prvně to vyslovil neurolog jak Pepča vešel do dveří. Jestli máte pochybnosti, je cesta přes speciální pedagogické centrum. Někteří rodiče co znám se tam obrátily rovnou a dítě se vyhnulo hospitalizaci v nemocnici. Ani klinická psycholožka nepoznala, že jde o autismus. Pepča má vývojovou dysfázii mimo autismus. Což znamená, že se učí rodný jazyk jako by byl cizinec - rozumí nám velmi špatně a učí se to klopotně. Odborníci nám řekli, že v 5,5 letech je skoro pozdě. Nejlépe jsme měli přijít v jeho 3 letech a nebyl by problém. Teď se snažíme, aby byť je velmi inteligentní, mohl po ročním odkladu s asistentem absolvovat normální školu. Jasně že znáte svoje dítě líp než nějaký psycholog, co ho vidí poprvé. To co je popisováno je fakt neuvěřitelný přístup takyodborníků. Toho Aspergera by bylo nejlepší se pokusit vyloučit, ale u skutečných odborníků.
Předchozí