No vidíš, Dano, a naše dítě tohle všechno umělo, pak přišlo do předškolního oddělení mš, a o tom, že by ráno při příchodu dítěti učitelka odpověděla na pozdrav ať dítěti či rodiči, nemohlo být ani řeči. Seděla za svým psacím stolem a leckdy nejspíš ani nevěděla, které dítě jí zrovna přišlo do třídy... a když přinesla dcera do mš bonbony, protože měla narozeniny, dočkala se pouze věty: dej ty bonbony na stůl. Dětem je ani nerozdala...nedejbože, že by dceři (nebo jinému dítěti, které slaví) třeba s dětmi popřála a udělala výjimečných 5 minut, kdy se jedinec cítí býti středem pozornosti, užije si svůj výjimečný den a ostatní si se učí podat ruku, dívat se do očí a popřát něco hezkého....namísto toho si tyhle děti už od malička zvykají, že vlastně vůbec nikoho nezajímají a nestojí ani za přání k narozkám.... Takže - chápu, že je pro učitelky důležité, aby dítě bylo vychované, na druhou stranou by mělo být víc než samozřejmostí, že i pedagogové zvládají základy slušného chování. Ale možná jsme měli jenom smůlu...Leč je mi líto všech dětí, které v takové mš musí zůstávat, a divím se tomu, že paní ředitelka toto dopustí...
Předchozí