Přidat názor k článku Ubrečená Lucinka

Ahoj Leni,
těžko říct čím to brečení je. U nás to bylo v omezení, které malý cítil a pravděpodobně z neschopnosti se s námi jasně domluvit. Přesně v 6m začal sedět a za 3 dny už začal dělat stojky a chodit za ruce. Trnula jsem hrůzou, jaký to bude mít dopad na jeho tělesný vývoj, ale když chodil byl úžasně šťastný a hlavně...NESKUČEL! Dneska mu je 2 a půl, krásně mluví, správně používá časy, tvoří složitá souvětí, zpívá víc jak 20 různých písniček včetně Kapitána Korkorána od Buriana a Písniček od Wericha, o říkadlech ani nemluvím. Neříkám to proto, že se chci chlubit, ale pro ilustraci. Když se mu něco nelíbí, ptám se co ho rozlobilo a on mi to řekne a většinou se vše vyjasní a předejde dalšímu pláči. Z toho usuzuju, že jeho pláč plynul z neschopnosti se s námi domluvit. Když k tomu přičtu, že je hodně silná osobnost, dává mi to smysl. U Tebe je situace jiná, protože máš děti 2. Nedávno jsem překvapeně četla, že kňourání nebo pláč je forma agrese u dětí tohoto věku, něco je rozlobí a oni to neumí zvládnout. Malá si musí v rodině uhájit pozici a má to o dost těžší, protože starší sourozenec je dovednější. Z vlastní zkušenosti vím, že nejhorší jsou ty večerní výčitky Pomohlo mi říct si, že jsem dělala co mohla, že mám nárok být unavená a nenechat si vše líbit a nemusím vše zvládat. A že to tak je. Kupodivu to malý nějak vycítil a přestal víc provokovat a vytáčet mě, aby si znovu otestoval, kde jsou hranice, a jestli to stále platí.
Moc Ti držím palce, ať máš hodně sil vše zvládnout a pokud Ti to pomůže, vzpomeň si na Matějčka, ten říkal, že je přirozené dítě plácnout, když si zaslouží, důležité je, aby plácnutí přišlo od toho, kdo se o něj stará a má ho rád a počet mazlení musí převyšovat počet plácnutí. A do toho se vejdeš, ne?
Marla
PS. Kočka mladé taky ťafne, když už je toho na ni moc... tak proč by to u nás mělo být jiné.