Jenže to je o něčem jiném než pomočování ze spaní. Když dítě v bdělém stavu dokáže 2 hodiny vydržet nečůrat bez pleny a pak do pleny to do minuty pustí, tak to je o hygienických návycích. Uřídit to evidentně umí velice dobře, ale má prostě zafixováno, že se čůrá do pleny a hotovo. Je to masáž výrobců papírových plen, že nemá cenu dávat děti na nočník, dokud nejsou samy schopné si pro něj dojít, svléknout se a svou potřebu do něj vykonat. A pro rodiče je to samozřejmě taky pohodlné, když nějakou akutní potřebu dítěte nemusí řešit.
Občas se tu objeví také články o bezplenkové komunikační metodě. My jsem jí sice zdaleka neprovozovali, ale stojí za to se nad těmi principy zamyslet, dítě trochu víc sledovat, nabídnout mu tu možnost to pustit jinam než do pleny, a ono to opravdu funguje. Ty děti nejsou od přírody taková čuňata, aby se váleli ve svých exkrementech, k tomu je pracně vychováme, abychom to pak neméně pracně odbourávali