Tatchude, dík za pobavení. Konkrétně znásilnění - od toho ji každá má. Ač jinak hodně hnusná věc, tahle věta mě rozsekala, až jsem si vzbudila dítě co mi tu podřimovalo na rameni.
Plácání po zadku jde mimo mě. Četla jsem ten původní příspěvek a hned mě napadlo - to zas bude reakcí, jak je to sexuální obtěžování a jakej jsi prasák či co ... a ono to tak fakt dopadlo.
Njn, holt blbej příklad.
Ještě mám takovou osobní otázku - Tatchud - to je podle té ropuchy z Čáryfuka? I když to bylo možná trochu jinak, jen se mi vždycky pod tvým nickem vybaví ta ropucha ve svém vozítku - kolečkové brusli.
No a k tématu zahrada je ráj, či jak to bylo. Děckám jsme udělali na zahradě pískoviště, věž se skluzavkou, houpačku s prolejzačkou, bazén ... a ten, co už chodí a vymýšlí ptákoviny, tak si stejně nejvíc vyhraje se zahradní hadicí, starým sundaným okapem a nějakými těmi šutry a prkny, ze kterých staví pro okap stavební veledíla, aby následně mohl tamtudy pouštět vodu a koukat, jak teče podle jeho představ. Když utnu přísun vody, vezme na milost pískoviště a pouští tamtudy místo vody písek. I když se sem tam během stavby zajde sklouznout, pohoupat či jinak zabavit. Ale když chci, aby se fakt zabavil, stačí posekat kousek zahrady a on se zabaví hrabáním a odvozem trávy - což na rozdíl ode mne dělá strašně rád.
Ale zase jen chvíli, takže se hrabání nevyhnu ani já. Zkrátka ho baví kdejaká manuální práce, nejradši ze všeho betonuje. To je strááášně důležitej a užitečnej a jakékoli betonování v nejbližší rodině se bez něj neobejde. Vlastně ty herní prvky na zahradě ani nepotřebuje, ale už je tam má a já se aspoň můžu chodit klouzat a nikdo na mě nekouká divně jako tomu bylo na dětským hřišti.
Sám ven zatím nechodí, je mu 4,5 a v sousedství jsou samí puberťáci, nebo mimina nebo důchodci, takže ani pořádně nemá s kým. Ale i to časem přijde a já jen budu trnout strachy, jestli se vrátí živej, zdravej, v celku. Protože když si vzpomenu na ty naše jalový nápady, tak si nedělám iluze, že by byl jinej.