Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

Veroniko, rozumím ti! Zažila jsem podobné "citové drama", byla jsem zamilovaná do ženatého muže, otce tří dětí. Měl problémy v manželství, vztah s manželkou byl jaksi "citově vyhaslý". Byl úžasný, duchaplný, okouzlující, uměl krásně mluvit, v milování s ním se odrážel celý Vesmír... Mluvili jsme o tom, že bysme chtěli být spolu, ale kam "uklidit" jeho ženu a ty 3 chudinky děti? Ufff, teď, když o tom píšu, se mi svírá žaludek, je mi ze mě na zvracení! Nechápu, jak jsem to mohla dopustit, jak jsem té ubohé manželce mohla způsobit takové trápení??? Nikdy by od ní neodešel, ani jsem to od něho neočekávala, zaplaťpánbůh se jeho nevěra provalila (jeho žena to tušila už dlouho...), pan Úžasný dostal rozum, začal zase toužit po naplněném vztahu se svou ženou , já probrečela a prokřičela spoustu dní, šíleně zhubla, ještě ani teď, po šesti letech, HO nemůžu potkat, aniž bych neměla srdce až v krku - taková to byla síla. Teď, po čase, který jediný je na taková trápení lékem, jsem šťastná, že to skončilo, že se dali zase dohromady a já můžu normálně žít s čistým svědomím - ale už nikdy s čistým štítem. Tenkrát ON byl pro mě ten úžasný, jediný, vysněný pan IDEÁL, jeho žena ta šedá myš, protiva, která ho nemůže uspokojit a dát mu to, co chudák potřebuje. S odstupem času vidím, že on byl chlap, který neumí držet na uzdě své pokroucené tužby, chlap, co za hezkými slovíčky schovával svou neschopnost být zodpovědný ke své rodině, držet slovo, chlap, který něco jiného mluvil a něco jiného žil. Jeho manželku dodnes obdivuji, milovala ho a zůstala při něm, nedělala mu scény, ačkoli tušila jeho vztah se mnou, jen tiše trpěla, dělala mu zázemí a čekala, až se jí vrátí.
Omlouvám se, že je můj příspěvek zmatený, podtrženo sečteno, ze své těžce odžité zkušenosti Ti radím, nech svého pana VYSNĚNÉHO jít, jinak budou všichni zúčastnění trpět a Ty nejvíc! Já mít tu možnost vědět to, co vím dnes a moci to vrátit, nikdy bych to nenechala zajít tak daleko. Bohužel, tenkrát jsem nemohla a neuměla jednat jinak.
P.S. Happyend: za krátko po ukončení našeho vztahu jsem našla Muže s velkým M, který sice nemá tak "velkou hubu", neumí tak zacházet se slovíčky, milování s ním není tak ukrutně povznášející, ale za to zcela v mém životě naplňuje všechny mé tehdy nenaplněné touhy po štěstí, pevném vztahu, opětované lásce..., je zodpovědný, věrný svým morálním zásadám, perfektní táta. Tak věř, že taky takového potkáš. S čistým svědomím se fakt žije líp!