Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

"Přesvědčilas mě, že jsi skutečně vážně zamilovaná nikdy nebyla. Jinak bys věděla, že ustát to, je tak náročný boj, že jen málokdo ho dokáže vyhrát.

To, co tu píšeš (a nejen ty) je stejné, jako kdybys chtěla rozumem zvládnout premenstruační syndrom, nebo výkyvy nálad v těhotenství. To taky není věc rozumu, ale hormonů."

tak tohle je fakt dobrý. Takže jsme jen zvířátka zmítaná sem a tam hormony a v jejich jménu si můžeme dovolit prakticky cokoli, protože se to vlastně ani nedá ovládnout

Co je tak hrozného na premenstruačním syndromu, že se to "nedá zvládnout"? Výkyvy nálad v těhotenství - nedá se ovlivnit, aby je člověk neměl, ale DÁ se ovlivnit, aby tím v jednom kuse neotravoval celé široké okolí. A stejně tak je to s tou zamilovaností. Rozumem neovlivníš samotnou zamilovanost, ale sakra ovlivníš to, co uděláš nebo neuděláš. Nebo taky neovlivníš - ale následky si pak musíš přičíst sama.

P.S. Pár mých známých mělo za muže nebo partnery taky takové "svůdce". Byli skutečně okouzlující (protože kdyby nebyli, tak by nikoho nesvedli), ale ta partnerka byla vždycky jen jedna v řadě. Ti pánové odešli od jiné k ní a pak zas od ní k nějaké další. Když už nefunguje morálka, mohl by aspoň pud sebezáchovy...