Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

Boha bych nedoporučoval - to je spoléhání se na někoho, nebo něco jiného než na sebe a to u mne přestalo fungovat ve chvíli, když jsem zjistil, že dárky pod stromečkem nejsou od Ježíška, ale že je musí někdo nakoupit, zabalit a položit je tam. Na Ježíška nespoléhat! Opravdu to nefachá.
Mně se to snadno kecá, ale já na spolehlivou a pracovitou ženskou narazil hned napoprvé (a ještě v době, kdy měla do ženský hodně daleko) a držím se jí jako klíště. Jelikož to funguje s minimem zádrhelů nepokouším se hledat lépe fungující, přestože možná nějaká taková někde pobíhá.
Nevím jestli žiju v čistým morálním světě - o tom mne každodenní zprávy zrovna moc nepřesvědčují, ale když už nemůžu žít v globálním příjemným světě, vytvořil jsem si s rodinou náš malý čistý a morální minisvět - zavřu dveře od dvora a odsud to funguje podle našich pravidel. To jestli soused rajtuje na sousedce, koze, chlapovi, pořádají obden grupáče nebo se při tom věší za nohu ke stropu a strká zároveň ruku do mixéru, mne vůbec nezajímá - nic mi do toho není, stejně jako jemu do mého života. Pokud ale začne svýma excesama jakkoli ovlivňovat ten náš minisvět, tak tvrdě narazí. Je to jako třeba s Jehovisty - dokud si mumlaj něco v těch svých sálech, tak jsou mi volní, ale jakmile se cpou ke mně domů tak beru vidle do ruky.
Každý si tedy žije v tak morálním nebo nemorálním světě jaký si vytvoří a dovolí mu existenci.
Já si budu vehementně bránit svůj nemoderní, zastaralý a zoufale nudný, ale mně naprosto dostačující a vyhovující styl života dle přežitého modelu skromná uťápnutá rodinka s několika dětmi a psem na dvoře. Nebudu ale nikomu nutit svůj minisvět pokud mu vyhovuje život na plný pecky, ze dne na den, bez starostí o budoucnost protože: "kdoví jestli tu zítra budu". Jak si to kdo zařídí, tak to taky má. Razím heslo: Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.
Proto je mi např. celkem jedno, že mí kámoši kouří jedno cígo za druhým - ať si hulí, já jim to neplatím a jejich chrchlání po ránu taky neposlouchám, ale ve chvíli kdy přijdou ke mně na návštěvu chodí hulit na dvůr ať leje nebo mrzne (a běda jestli tam po nich zůstane ležet někde vajgl). takže když se mne někdo zeptá jestli mi kouření vadí, tak řeknu jak kdy a jak kde - pokud se mne to netýká tak ne, pokud se mne to týká tak mi vadí. Takže nejde říct, že žiju v nekuřáckým světě, ale doma jsem si ten nekuřáckej minisvět vytvořil a proto se mi tam tak líbí.