ač mi jisté pasáže tvého ,,příběhu" přijdou trochu ujeté, nemůžu napsat, že si husa (což už tady padlo), protože emoce s člověkem občas zamávají pořádně. Já jsem prozatím při zemi, resp. nepotkala jsem ještě někoho do koho bych se hodně silně zamilovala, nicméně věřím, že s někým podobně zapeklitá situace pořádně pohne.
Nelíbí se mi to, že bys pro něj udělala cokoliv, přijde mi to ponižující, navíc jeho přístup mi zavání klasickým ,,žijeme spolu, ale manželka mi nerozumí, máme spolu dítě, nechci ničit rodinu..." a podobnými kecy. Nepřijde mi jako férový chlap a pokud seš inteligentní a emancipovaná ženská, měla by sis najít někoho, kdo si tě bude vážit.
Milenka je prostě milenka. Nevěře nefandím, ale nemůžu (už) říct, že já nikdy, průšvih ovšem nastává, když ta milenka chce něco víc i v případě, že to pro ní nemá budoucnost.
Momentálně seš na tom asi hodně bledě...ale (ač to vyzní směšně)..nedělej kraviny a zkus alespoň maličko zchladit hlavu. Na místní urážky nedej, nic není černobílé a nikdo neví, jak přesně by se v určitých situacích zachoval.
Good Luck!
Předchozí