Lizzie, nejde o to, někoho soudit, ale o to, upozornit ho, že něco dělá blbě. Je celkem jedno, jestli to vyzní jako soud, nadávka, pochopení...
Jsou prostě určitá pravidla hry. Dokonce i téhle. Myslím hry na "lásku".
Mlátí s námi hormony, emoce a jiné záležitosti, jde o to, abychom v kritickém okamžiku neohluchli a neoslepli.
Che, jsem si vzpomněla na jeden veselý příběh ze společnosti. Jeden kolega dorazil na firemní večírek s těhotnou manželkou. Jistá kolegyně, už měla notně nakoupeno, s ním začala nepokrytě flirtovat. Touhle zbraní jí manželka, chuděrao rozměrech hrocha prostě nemohla oplácet, manžel ťunťa byl příliš slušný, aby ji od sebe odlepil dost razantně, nikdo nevěděl, kam s očima. Z ničeho nic se přiřítila z druhého konce sálu jiná kolegyně a přede všemi jí vlepila řádnou českou facku.
Nebudu se ptát, kdo se setkal s větším pochopením. Jen tak na okraj, byli to všichni pedagogové, vesměs vysokoškolsky vzdělaní.
Předchozí