Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

Tak já jsem trošku pozměnila otázku,kterou na začátku položila autorka.Nechci se nyní zabývat tím,co zde napsala,protože nevím a neví to nikdo z nás,jak se věci ve skutečnosti mají,z výše uvedeného se můžu pouze domnívat,udělat si vlastní závěry a myslet si o tom své,ale na základě mnou vytvořených dedukcí nemohu soudit autorku ani jejího přítele.Naprosto se zde ztotožňuji s názory rosali,která dokáže pochopit,že není vše jen černobílé,že vždy v každé situaci jsou faktory,o kterých nezasvěcený neví vůbec nic,ale všichni umí soudit a moralizovat.Nechci nyní rozebírat konkrétně autorčin případ,ale všeobecně-proč by muž(samozřejmě to platí i v opačném případě-žena) měl setrvávat ve vztahu kdy k ženě nic necítí a pojí ho s ní třeba jen ty děti?Kvůli dětem?Kvůli sobě,ženě,morálce a odpovědnosti?Rozhodně nejsem zastáncem toho,aby lidi plodili jak na běžícím páse děti a potom je opouštěli a hledali nové a nové partnery a plodili nové a nové děti.Ale umím si představit,a jsou bez pochyby tisíce takových případů,že žena může být těhotná s mužem,který ji nemiluje.Nebudu nyní polemizovat o případech,kdy se partneři dohodli,že si udělají dítě,plánovali ho,a on najednou uslyšel volání svého srdce a těhotnou manželku opustil nebo jí zahýbal.Mluvím o tom,kdy ženská chlapa podvede a přes smyšlenou antikoncepci otěhotní,nebo prostě pár žádnou antikoncepci nepoužívá a chlapovi nějaká ta spermie ujede.To,zda se dva milují či nemilují,není faktor který by ovlivňoval ve všech případech početí dítěte.Párů které spolu žijí a ta láska tam již není,jen prostě dosud nenastal ten okamžik toho záblesku,kdy by je cokoli motivovalo k rozchodu,je velké množství,a u většiny je rozchod jen otázka času.A mimochodem,v takových případech dost často není mužem vítáno ani to dítě.Tak proč by měl zůstavat se ženou,kde ten cit není a nemusí být cit ani k tomu dítěti?Co jim takový muž může dát kromě toho,že se podílí na nějakém jejich materiálním zabezpečení a na uspokojení ženy z toho,že dosáhla svého a že muž musí dostát nějaké zodpovědnosti?Nemusí.Muž má zodpovědnost za své dítě,pokud jde o výživu a výchovu dítěte,ale nemá povinnost zůstat se ženou jen proto,aby naplnil její představy o rodině a rádoby šťastném vztahu.Ten chlap má taky právo žít ve vztahu,v němž bude šťastný a který ho naplní něčím víc než jen splněním povinnosti živit své dítě.Takže já rozhodně nejsem zastánce hromadných rozchodů a rozvodů a opouštění dětí,ale nemyslím si,že každý chlap který odmítne zůstat ve vztahu který mu vůbec nic nedává,je sračka,jak píše tatchud,protože rozhodně nezastávám názor,že je lepší špatně fungující rádoby rodina,než rozpadlá rodina.Protože rodinu si nepořizuji jen proto aby mně někdo živil,ale aby byly naplněny mé citové potřeby.Tam kde city nejsou,ani čert nebere.A to,že muž nic necítí k matce svého dítěte vůbec nevylučuje možnost se postarat o svoje dítě nebo ho mít rád.Ale to,že miluju svoje dítě a chci pro něj to nejlepší ještě není důvod zůstávat s jeho matkou,se kterou si nerozumím.Rodič může zůstat výborným rodičem i v případě rozchodu.Ostatně,zajímalo by mne kolik by se zde našlo žen,které žijí nebo by žili ve vztahu s mužem s vědomím,že ten chlap je nemiluje a je s nimi jen z nějakého morálního donucení.Nepochybuji o tom že takových je spoustu.Jen mi jaksi uniká smysl toho vztahu.