Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

Ne, nechápu situaci, protože se nějak nemohu zbavit dojmu, že na podobné věci prostě musí být DVA.
Nemyslím si, že autorka článku znásilňuje proti jeho vůli svého Pana Božského, ani že si ho "vytipovala" a cíleně pracuje na tom, aby ho odpoutala od jeho gravidní přítelkyně.
Ona se prostě jenom zamilovala do chlapa, který je pro ni v dané chvíli IDEÁLEM. Třeba za rok už být nemusí nebo by zas nebyl ideálem pro tebe, mne, kohokoli z této diskuse - ale to nevylučuje fakt, že pro ni prostě být MŮŽE.
Pokud dokážeš napsat, že si má najít volného chlapa - já nevím, z tohohle je mi nějak divně úzko. Vyplývá mi z toho totiž, že nejde ani tak o člověka, jako o jeho status v rámci společnosti. Miluj NĚKOHO, hlavně aby nebyl ženatý/zadaný, protože to je fuj a ee. Jenže ona pisatelka třeba nechce nějakého indiferentního chlapa - ona má ráda TOHOHLE.
A to je zřejmě celá podstata mého nepochopení a sporu se zastánci rigidní pseudomorálky. Nemyslím si, že je důležité někoho "urvat", aby byl "můj". Ani nikoho takového nepotřebuju. Přála jsem si poznat konkrétního člověka. Mám ráda toho člověka, ne "nějakého chlapa", nejde mi o prožívání romantiky nebo pohlavních radovánek bez "ksichtu", naslepo. Vím proč ho mám ráda, proč si ho vážím a proč jsem se rozhodla ho mít ráda a vážit si ho do konce života (byť je to značně velkohubé vyjádření, z každých úst). Že je ženatý není v mém vztahu k němu rozhodující - jeho rodinný stav mne teoreticky vůbec nemusí zajímat.