Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

Libiku,
jenže nikdo z nás neví, jak to je. Známe část legendy z článku. Vždycky to bude subjektivní (každé hodnocení je subjektivní) a emocionálně zabarvené podle toho, za který tým kdo kope.
S tím drcnutím v tramvaji bych si dovolila nesouhlasit... mám s tím osobní zkušenost. Věděla jsem hned od první chvíle, že pan X. Y. je "on". Že je to chlap, se kterým bych chtěla být. Se všemi chybami, které měl a má (a poměrně záhy je na sebe sám "vyžvanil". Možná jsem byla slušná holka, protože jsem se snažila před tím utéct - byl přece ženatý. Neutekla. Nestačilo ani téměř desetileté odloučení. Jednoho dne byl zpátky a všechno hezký i ošklivý s ním. Před některými věcmi neutečeš a pokud ano, stejně se s tím nikdy nesrovnáš.
Mám v podstatě stejný názor jako Dáša - autorka má ještě růžové brýle a chlápek na mne nepůsobí dvakrát důvěryhodným dojmem. Jenže to je můj pocit a může to být všechno úplně jinak.