Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

Marie,
především je podstatný rozdíl v tom, že já na svém manželovi nejsem závislá, ekonomicky ani jinak, a ŽM to - například - může mít jinak. Situace nás dvou mohou být daleko odlišnější, než se zdají být.
Ohledně formálního manželství - to máš tak. Domnívám se, že člověk, žijící ve funkčním a nikoli formálním manželství si nehledá paralelní vztah a pokud ano, pak výhradně na milenecké bázi. Člověk, který jej hledá a já nějakým způsobem dojdu k závěru, že s největší pravděpodobností harmonické a funkční manželství nemá je pro mne DE FACTO svobodný - co je DE IURE mne až tak nezajímá.
Mám kamaráda, který byl formálně ženatý léta. O rodinu se staral, plnil veškeré "společenské" funkce, nicméně žil s přítelkyní, kterou jako přítelkyni představoval. Své manželky si vážil a nikdy o ní neřekl křivé slovo. Byl nesmírně zodpovědný a morální, takže se nakonec fakticky rozvedl až po nějakých deseti letech a stejně mu to bylo nepříjemné a trapné. Řekl mi - muži obecně neradi ubližují ženám, i kdyby je už nemilovali. Prostě je pro ně těžké ublížit jim a raději se trápí sami, schovávají hlavu do písku, kličkují...
Já si neosobuji právo nikoho soudit. Ale to, zda je někdo ve vztahu spokojený a zahýbá z rozmaru nebo z "potřeby" při průměrné dávce empatie člověk vycítí nejpozději po vyprchání hormonální bouře.