Přidat názor k článku Jít za svým srdcem?

Barčo,
pro Krista pána, když už tu máme ty náboženské disputace... ale to, že TY miluješ svého muže a vážíš si ho ti NIKDO nemůže vzít. To nejde. A pokud osoba, kterou miluješ a který si vážíš přestane milovat, nedá se s tím nic dělat. K zodpovědnosti se donutíš, donutíš se i k formálnímu zachování většinového pojetí morálky, jen k té lásce prostě ne. Ta buď je nebo není. Může se vrátit, jistě. Ale pokud v nějakou chvíli není, tak NENÍ.
Někomu stačí to, k čemu se donutit dá. Mně třeba ne. O vztah z povinnosti, zodpovědnosti, soucitu atd. nestojím a urážel by mne. A láska znamená, zjednodušeně řečeno, že jsi s někým dobrovolně, rád, že se těšíš na chvíle s ním, že je sdílíš, ne že někde jsi, protože "musíš". Než abych měla doma týpka, co sedí vedle mne na fotelu, protože si mne kdysi vzal, ale ve skutečnosti by byl 100x radši s kamarády v hospodě nebo s milenkou v posteli, tak nebudu mít nikoho. Na tom fotelu, protože v srdci mi může zůstat až do smrti.