Supééér

Bell,
výborný...opět se směju až mi tečou slzy. Moc prosím vydej další knížku.
Tu první jsem zhtla jedním dechem, řehtala jsem se nad ní jako blázen.... nejdřív jsem četla v dopravním prostředku, kde při přesunech má dcerka, která se velice podobá té tvé, je zabavena pozorováním krajiny a pokud měním směry a hlavně jezdím kolem kolejí mám klid. Horší je to s okolím protože dcerka svým x decibelovým vysokým hláskem komentuje co vidí, ale čtení tvé knihy (když jsem propukala v hlučný smích a zjistila nechápavé pohledy spolucestujících)jsem musela přesunou na naší chatu, kde na mě koukal jen manžel a ten je už zvyklý.
Jsi prostě úžasná, jak dokážeš popsat obyčejný běžný den s dítětem, který zažívá až na pár dokanalých matek s dokonalými a nikoho neobtěžujícími dětmi každá z nás.
Tak se moc těším na další knihu nebo alespoň další článek.
Hodně zdraví tobě a celé tvé rodině
Hanka