dětská hřiště a jiné pohromy

Svelkým zájmem jsem si přečetl tento článek.Autorka jistě promine,ale ještě teď si utírám slzy,jak jsem se smál.Ano jsem muž,jestli se tak můžu nazvat,ale i přesto si troufnu,trošku nesouhlasit s autorkou.Jistě návštěvaq hřiště,tak jak ho popsala ona,musí být horor.Mám dvě dcery,8 a 2,5 roku.Vzhledem k tomu,že jsem sim děti velmi přál,tak se jim,snad to tak mohu říct,věnuji maximálně.Po příjezdu z práce dostanu mladší z nich na starosti,aby maminka s tou starší,mohla napsat ůkoly.Už to stačí k tomu,aby člověk stratil náladu na vše,co má rád.Já ale prefweruji vycházky po venku,neboť tam je mnoho příležitostí,jak dítě zabavit.Pro mě je naopak mor,pokud musím s dětmi zůstat doma,protože z práce přijedu unavený,a když mám v sedě skládat třeba puzzle,tak to skoro vždy skončí tak,že po chvíly ležím obličejem ve skládačce a děti mě budí.Ale rada na závěr pro všechny rodiče.Buďme rádi,že jsou zdravé,lepší zlobivé než nemocné.