Re: Nemusí se z města

..ale může)
Jsme kousek za Brnem...uz 2 roky.Nelituju, sednu do auta a za 20minut jsem v centru Brna.
Vse ma sva pro a proti...o tom se mi nechce psat.
Prcci si zvykli okamzite, starsi syn, dnes 17lety hur....ale dnes uz nebrbla, protoze vi, ze Brno je za ,,humnama", vlak,autobus jede a v Brne ma kde prespat.Tady uz ma nove kamarady a kamaradky a hned se na stehovani z ,,VELKOMESTA" do ,,Prdele na konci okresu"-jak se vyjadril, diva jinak.
Manzel je od 18let z domova ze Slovenska pryc..studia, prace, 6 let v Nemecku...stale na cestach, sluzebky.....On bere cestovani, jako zmenu, bydleni tam ci onam mu nedela problemy.
Ja, holka z mesta zmenu temer ve ,,40" beru jako prijemnou, ale styska se mi.
Jenze, ja se s kazdou zmenou potykam hur.Nejhur z me rodiny.Vim, ze temer po vsech strankach je mi tady na venkove lepe, ale stejne, kdyz jsem v Brne, rada se projizdim ulicemi, prochazim....miluju ten hluk, svetla mesta, cinkani tramvaji, ruch...ten zivot tam.Tady je na me az prilis velka tma a ticho.
Ale jak rikam.Cas je nejlepsi lekar na vsechno, i na zvykani si v novem prostredi.
Ale jedno jsem pochopila, to, co jsem driv moc nemohla pochopit: Uz vim, jak hrozne se musi citit stari lide, kdyz je nekdo na sklonku jejich zivota vytrhne z jejic sveta, domova....a jsou nuceni se prestehovat.Ale to je uz jine tema....
Pro me muj ,,domov" bude stejne stale Brno a ten jeho ruch....Me koreny jsou tam.
Vesnice je muj domov, ten ktery si vytvarim a ucim se ho mit rada)))
Ale at ve meste, at na vesnici, na samote u lesa, domov mame takovy, jaky si ho udelame!!!!!!
Pa a stastne bydleni vsem!!!!!