Re: Hm...

Olgo,
ani já s tebou nesouhlasím. Sama jsem jedináček, partnera mám 3. ze 4 dětí. Objektivně řečeno je mnohem sobečtější než já, potvrzuje se to, co říká článek. Například otevřeme čokoládu, já si dám dva čtverečky a on naprosto nazáměrně sní zbytek. A diví se, proč jsem si nevzala dřív, když jsem chtěla.. Takže asi tak. Co se týče soužití s ostatními, chodila jsem do jeslí, školky..což určitě dělá hodně.

Jediné, ale opravdu jediné, v čem si připadám jako jedináček, že mám mezi lidmi problém, je spánek. Neumím spát v sebemenším hluku ani při světle, jelikož jsem vždy byla v pokoji sama. Naproti tomu můj přítel usne vždy a všude, jak byl odmalička s dalšími 3 sourozenci různého věku..

Takže asi tak. Spíš souhlasím s článkem. A samozřejmě hrozně záleží na rodičích...třeba když jsou ještě k tomu se svým jediným potomkem stále doma, nepošlou ho ani do školky..jo, to už člověka určitě poznamená!