Z filmu "Sněženky a machři" mi jde dodnes mráz po zádech

Chtěla jsem se takhle do "plenéru" zeptat, zda považujete "středoškolská" léta za ta nejhezčí v životě, jak se mnohdy tvrdí. Já tedy ne..¨
...pravá puberta se mi jaksi vyhla, byla jsem dost nevyspělá a introvertní, hodně jsem na sobě pracovala a studovala. Život jsem si začala tak někak užívat až po mých osmnáctinách, protože jsem na VŠ začala potkávat spousty zajímavých lidí, což mě jaksi "probudilo".
Do té doby jsem si prostě s vrstevníky, kteří by jakoby vypadli z filmu "sněženky a machři" jaksi neměla co říct. Připadali mi hrozně hloupí a nezajímaví. Samozřejmě jsem měla kamarádky, které byly stejně "rozumné" jako já, ale jsem v podstatě dost společenský člověk, tak mi tato "nesounáležitost" se skupinou na střední dost vadila.
Tak jak to bylo u vás?Já jsem v podstatě s životem čím dál spokojenější a "telecí léta" na střední mi tedy nijak extra úchvatná nepřišla.