Přiznávám se, že o odkladu už neuvažuju, i když je to letní dítě. Domácí škola by myslím taky nikam moc nevedla, protože ona potřebuje spíš tu socializaci. Myslím si, že připravka má smysl buď jen ve školce, kam chodí dítě, a u nás je to společné s rodiči a třídy smíšené, takže jinak ani Ň, nebo přípravka ve škole, kam bude dítě chodit - jinak bych ji zmátla. Do PPP jdeme na posouzení, tak se poptám, ale podle zkušeností ze školky vím, že na jejich sezení chodí děti s výraznými problémy chování, tam ona by nechtěla. Od příštího roku se doufám stane malou skautkou, ale chodí i do keramiky a dvakrát týdně do baletu a dobře zvládá, nemá žádné potíže se zařazením, ty má nejvíc ve školce. Naše škola přípravku nenabízí, ale nabídli nám i zapojení do 1. třídy, vyjít s nimi do kina, prostě aby viděla, jak to ve škole chodí - má tam bratra, oni o nás mají velký zájem, i když ona nebude tahoun třídy, to je jasné mně i paní ředitelce
Prostě to beru tak, že dospěje, že budeme chodit do školky na brzkou hodinu, že je budu tlačit k tomu, aby ji zapojovali a motivovali, aby měla pocit, že něčeho dosáhla, něco zvládla (ona se nechce "předvádět", ani nevěděli, že čte, prostě když ví, neřekne), využijeme nabídky školy na zvykání a snad to bude dobré.
Děcka, ale podle zkušenosti se synem vím, že NADŠENÍ K UČENÍ JE PŘEJDE. Jinak to asi nejde. Ale je to smutné. Stačí však, že dostávají známky, body, obrázky a už se neučí pro sebe, vlastní potěšení, ale pro známky, body a obrázky.