Re: Já se začala hrozně nudit, když bylo malé 6 měsíců,

Jiřko, jsi dobrá, že to všechno stíháš, ale opravdu bys měla být trochu opatrnější. Ono totiž to tělíčko naše dokáže dlouho fungovat i za nedostatku spánku a za neustálého stresu, ale pak se také může zastavit...
to se stalo mojí známé, která žila podobně jako ty. Pár let všechno super, náročná práce, funkční rodina, kde dělala skoro všechno sama, navíc ještě pracovala i z domova a studovala. Nejdříve jednou v práci omdlela a všichni mysleli, že jde jen o nějakou chřipku. Tak si 3 dny poležela a opět hurá do práce...za 2 měsíce se složila úplně, nemohla jíst, nemohla spát, necítila emoce... měla hodně těžké období, které trvalo cca 4 měsíce. Troufám si říci, že jsem ji trochu nastartovala i já, ale to je jiná oblast. Nicméně se postupně dostávala zpátky do života, začala pomalu jíst a už po prvním sezení prospala najednou 2,5 hodiny! to byl téměř zázrak. Teď je z ní zase sebevědomá šikovná žena, která ale přehodnotila svůj život, určila si priority, přešla na jinou práci, sice hůř placenou, ovšem také s časem od do. S hlavou čistou jde domů, kde s mužem rekonstruují domek, takže stále je v zápřahu, ale minimálním proti minulosti. Ale hlavně, je v pohodě, má čas i na koníčky a na přátele a cítí se víc naplněná, než dříve.
Takže bys měla na sebe myslet i co se týče relaxace. Věř nebo ne, tvoje tělo relaxaci ocení, ocení příjemnou procházku nebo fajn koupel a hlavně spánek alespoň 6 hodin denně...