Re: A budou jedním tělem.

Karolíno, trvalo mi to 15 let, protože jsem si to zklamání držela zuby nehty. Byla jsem uvnitř ublížená a myslela si, že je to tak správné. On přeci ublížil nám a ani nepovažoval za podstatné se nám za svůj odchod omluvit ( myslím teď mě, mé sestře a mamce). Něco jako je mi to líto, chápu, že je to pro vás těžké. Prostě nic a to do dnešního dne stále trvá. Otec žije v domnění, že měl právo na své vlastní štěstí, i když bylo vykoupeno třemi zklamanými a zraněnými lidmi. Čekala jsem, že mu to jednoho dne dojde a řekne, je mi líto a ono nic. To, že jsem dokázala odpustit bylo moje rozhodnutí. A je to moje rozhodnutí i nadále. Odpuštění není otázka síly, je to otázka rozhodnutí. Když se rozhodneš a odpustíš, pak příjde i uzdravení.