Re: Tvůj manžel je hajzl

Tak nevim, zda tvá slova chápu správně, ale znamenají to, že když už se muž ožení a zplodí děti nemá právo od rodiny odejít, i když k nim již nic necítí?? Osobně bych nemohla žít s někým, o kom bych věděla, že mě již nemiluje a je se mnou jen z povinnosti... děkuji, to raději budu sama. Jasně, nejde jen o mě, ale i o děti, jenže ony vnímají nefungující vztah mezi rodiči víc než si myslíme!
Mam za sebou podobný osud jako autorka článku, s tím rozdílem, že můj manžel odešel od dvou dětí...bolest, kterou nám způsobil nemusim snad líčit...z počátku se mi zdálo, že ani on sám neví, zda se nechce k nám vrátit, nechala jsem mu dveře otevřené, váhal a já po čase přišla na to, že je líp bez něj, než aby se vrátil a my se po zbytek života strachovali, zda se zas táta nááhodou nerozhodne, užívat si života bez nás. Bylo to těžký a pochopitelně, jako každá žena po takové zkušenosti, jsem se zařekla, že žádného chlapa nechci ani vidět.... haha, ve chvíli kdy jsem to nejmíň čekala, jsem potkala muže... muže, který miluje jak mě, tak i moje děti a ony jeho (už víc než biootce a neni divu, když je už půl roku ani nenavštívil). Jsme zas rodina a je nám uplně fuk, že náš taťka je vlastně náhradní
A proč tohle vlastně píšu? Protože, když si uvědomim, že bych uprosila svého exmanžela, v době kdy od nás odešel, aby se vrátil a plnil roli otce, tak bych dnes nepslala příspěvek o tom jak jsem šťastná a jak lze začít znova, ale samostatný článek, na téma, Jak žít s manželem, který je s námi jen kvůli povinnostem??
Přeji všem, hodně štěstí a síly.