Re: nemusí to být vědomé
Rozumím absolutně.Máma taky nezanevřela a co mohla dělat?Ona svou mámu měla prostě ráda.Mě ale byla blíž matka než babička a tak jsem jí to všechno řekla,jak to vidíme my.Nešla už situace udržet .Máma nedostávala proto,že si poradila sama.Nojo,jenže dělala práci doma a od nevidím do nevidím.My jsme pomáhali jak se dalo,ale oba jsme měli vrcholový sport,dřinu,cestování a doma psycho.Nešlo o to,že babča nedávala na domácnost nic.Nemohla.V den ,kdy měla důchod měla také návštěvy .Tetku a bratrance.No a pak neměla nic.Horší bylo,že nám kradla potraviny a v kapse si je pak nosila,než přišly do skříně a pak čekala,až zas bude důchod a oni přijdou.Byli jsme utahaní fyzicky i psychicky.Máma z toho byla zdrcená,ale 7let jsme nic nedělali.To byla chyba.Vyřešilo se to hned,jakmile se k nim na čas odstěhovala.A nám to pomohlo,že taky o ni "jako stáli".Finále je ale takové,že po letech je máma stejná a má ten metr fakt jinde...
No,ale mě se to netýká.Já jen vím,že malé dítě vyroste,roste s ním i vztah,který k sobě máme a prostě síla lásky je v každém vztahu jiná.Ač všechny krásné.
Odpovědět