Re: Zastávám se Maji - NENÍ TO O VÝCHOVĚ

Moje starší děti jsou přesně takové "nevypínací". Je to boj. Každodenní. Teď už 4. a 6. třída. Starší dítě nemá podle ped.psych.poradny žádnou SPÚ, neurolog se ve smyslu ADHD vyjádřil, ale oficiální stanovisko nenapsal. Úkoly už dcera píše samostatně, a převážně dobře, ale ostatní příprava do školy je katastrofa. Při vyučování je duchem mimo, má jen mlhavou představu o tom, co se vlastně probíralo za učivo, takže následné zkoušení a testy jsou spíše dílem zkázy. Zavedli jsme tedy ještě večerní přezkušování, kdy před kontrolou aktovky ještě chceme, aby si přečetla v učebnici a sešitě, co posledního se probíralo a pak nám to několika vlastními slovy řekla. V pololetí měla několik čtyřek. Přitom podle hodnocení je v pásmu mírného nadprůměru. Hodně věcí dokáže odvodit, má postřeh. Ale když má vyjmenovat alespoň 3 města v Jihočeském kraji, je vedle jak ta jedle.

Se synem podobně, ten je na 1. stupni a má učitelku, která s jeho dysorthografií a počínající dysleksií dokáže pracovat, je tzv. integrován, má speciální hodnocení, takže známky nejsou ten největší malér, ale tragedie je jeho zapomínání. A to má kromě notesu "k ruce" ještě spolužačku, která na pokyn paní učitelky kontroluje, zda si synek domácí úkol zapsal! V prvním čtvrtletí - napomenutí třídního učitele. Teď, v dubnu, důtka třídního učitele. Za zapomínání. I přes večerní kontroly aktovky. Kam se poděje pravítko, které je v 18h večer v aktovce a ráno v 8h tam není?!

Na rozdíl od Mateřídoušky, která na konci roku vidí pozitivní výsledek svého snažení, my vidíme poznámky, důtky a vysvědčení, které neodpovídá námi vynaložené námaze.