Vojtovka

Především děkuji za článek a přeji vám i celé rodině a především Šimůnkovi, hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.

Nezmiňujete, co jste se synkem cvičila, ale předpokládám, že jste aplikovali Vojtovu terapii. Zde bych jen chtěla doplnit svou osobní zkušenost (také cvičíme), i to co jsem slyšela od pí co pracovala na rehabilitaci a od známé psycholožky. Cviky bolí, je to smutné, ale je to tak. Moc bych si přála, aby to děti nebolelo, aby byla úplná pravda, že dítěti se jen nelíbí polohy a to, že musí něco dělat, ale bohužel opak je pravdou, bolí to a je dobré si dávat pozor, aby člověk nemačkal zbytečně moc, zbytečně dlouho, atd., jen to co je nutné. Nelíbí se mi osobně, že jsou rehabilitační, které rodičům tvrdí, že to děti určitě nebolí, protože kolikrát opravdu můžete mačkat příliš a zbytečně bolestivě. Tak proto to sem vlastně píši.