Re: Jméno

Ahojky pravda!!!!!

jmeno at si dá rodič jake chce ja jsem druhemu ditku dala take jmeno ktere by se kde komu mohlo zdat že k sobě vubec nepasuje.muj syn se jmenuje Ondřej-Jiří me a parnerovy se líbilo.prvni dcera se jmenuje Adéla druha se jmenuje Kateřina a naš dálši syn ktery je 7 týdnu stary se jmenuje Jaroslav......
každy s okoli se pozastavoval proč zrovna Jaroslav ale mi k tomu měli třeba osobní duvody proč toto jmeno a přece nemusime každemu vysvětlovat že bratra meho muže zabili a on chtěl dát synovy jmeno po něm.......
proto jmena bych se zdržela odsuzovat každy má pravo si sveho potomka pojmenovat jak chce......

co se týče samotneho članku raději bez komentaře pani blahopřeji k dašimu zdravemu ditku.ač ja sama bych nriskovala dovolenou s rizikovym tehu...leč budiž byla to jeji volba
co se tyče samotneho porodu....myslim že to nebylo až tak hruzostrašne jak zněl titulek.....

muj prvni porod jsem se zapřisahla že už nikdy rodit nechci po 16 hod za pomoci až oxitocinu jsem se začala otvirat už jsem snad šilhala a neviděla bolestí nakonec šiti ktere bolelo vic než samotny porod sedět jsem nemohla asi čtvrt roku kojeni mi nikodo neporadil tehdy (9let zpět) a tak jsem sama přešla na bebu po vyčerpavajicim zkoušeni jak na to po 14dnech.....

leč přesto všechno se mi o dva roky pozdeji narodil syn...praskla voda skoro žadne bolesti a za 2hod byl venku nastřih sice byl ale malí kojeni opět bez uspěchu nikdo neporadil jak na to a ač jsem se snažila vzdala jsem to opět beba.....

pak o dva roky později přišla druha dcera a jelikož jsem byla mimo bydliště tak po prasknuti vody sem měla poblíž jinou porodnici sice dali oxitocin bolelo to ale nekonal se žadny nastřih huráááá mala byla za hodku venku a tam mi poradili na to jak kojit i přes to kolik jsem měla přečteneho o kojeni tenkrt až osobni pomoc a rada pomohli a tak jsem nejmenši kojila až do 3let kdy se odstavila sama....

no a přes to kdy jsem urputně tvrdila po prvnim porodu že další už nikdy tak mame doma čtvrtého potomka naš synator byl fofr bolesti začali stylem že jsem si myslela že jsou to opět posličci ktere boleli občas tak že to vypadalo že už je to ono....

tak jsem mavla rukou ale když to po páte hodine začalo byt podezřele po 2 minutach z ničeho nic ještě v autě jsem si utahovala s meho chlapa že třeba budem další ve statistice porod v autě......

a pravdou je to že zdržet se někde 5minut tak by se moje legrace vyplnila.....

přijali mě v 17:40 a 17:45 byl venku....kojení u nas dhaduji na dlouho leč jak syn bude sám chtít....

......co dodat každy porod bolí některy si řekneš hruza a děs šílene ale lepší než bolest zubů..to same i kojení některé se zadaří chceš kojit i přes snahu i když to vzdaš a nakonec nekojíš a pak kojiš ač si řikaš že to bude asi stejné jako u předchozích bez kojení.....