Re: kniha p. Zezulové

Hezký dobrý večer. dobrý den,
chtěla bych požádat o zaslání Vámi nabízené možnosti zaslání knihy "Domov je místo, odkud tě nevyhodí".
Ke většině předešlých diskusních příspěvků bych rovněž i já měla co přidat, ale asi mnohé v polemice.
Není to tak dlouho, co jsem si myslela, že "nepovedené" děti-pak dospělí- jsou plodem výchovy v rodině, než se to začalo týkat mne osobně.
Obě mé děti slušné, velmi dobře studovali,námi rodiči milované...dcera utekla z domova v 16.letech do party, byla nezvěstná, celostátně hledaná...v partě otěhotněla, porodila v 6.měsíci, z porodnice se vrátila do party, kde znovu otěhotněla jako "hrdinka" s šéfem party, kterého si druhý den po svých 18.narozenin vzala, porodila také dřív ale už zdravou holčičku o kterou se stará...o prvorozeného jejího synka se od propuštění z inkubátoru a rozhodnutím soudu staráme my - prarodiče...ztratila jsem práci, rozeštvala zbytek rodiny...Samuelkovi budou tři roky, dceři bylo 20 let, Marušce 1,5 roku a znovu se jako "velká rodina" konečně vídáme...vztah :má dcera x její syn je jako sourozenecký, ale já = "vrátila" se mi dcera, která "někam" zmizela a "chválabohu" se našla... nikdo mi nevrátí zdraví a nervy, ale pro Samuelka jsem připravena být mu "mámou" i když mi říká "babí-bábinko", jako další už tři má vnoučata. Nikdy nedopustím, aby má dcera přišla o jakoukoliv právní možnost, "vrátit se" ke svému dítěti i když je to dle slov mnohých "odborníků" již "ztracená naděje". Jsem tu a žiju pro Samuelka,obětuji mu vše, čeho jsem ještě schopna, aby byl zdravým a šťastným dítětem, ale i pro svou dceru a mám i vlastního syna s jeho dvěma dětmi - mými vnoučaty !
Už dávno neodsuzuji a nehodnotím poklesky chování druhých, pokud si to sama neprožiju...