Re: Článek

Píšeš, že jsi šťastná, ale ze zbytku tvé odpovědi je cítit, že ne tak úplně. Sama nevím, co je správně - snažit se o štěstí dětí a sebe na několik let "zredukovat na minimum" a nebo být "sobec" a prosadit si i to své štěstí, někdy na úkor dětí? Každá máma si tuhle otázku asi musí zodpovědět sama. Mám zatím jedno a navíc ochotného muže i kamarádku na pohlídání, takže zacvičit si jít můžu a k holiči taky. Pokaždé, když na hodinu či dvě odejdu, na dítě se těším tolik, že mě to jen utvrzuje v tom, že dobře dělám, když se občas z toho kolotoče vzdálím! Syn má pak odpočatou nadšenou matku. Jsem ze tří dětí, všichni jsme prošli jeslemi a školkou, mamka šla brzy do práce, abychom měli co jíst a nosit. Všichni se máme rádi, prožili jsme šťastné dětství a ačkoliv se nám mamka nevěnovala maximálně, jsou z nás fajn lidi, a všichni tři máme své rodinky. Jaké si to uděláš, takové to máš.